16.07.2008 07:59:43

Oranžová

14.3.2008 Praha
Tak jsem vyhrabal ještě jeden text, není to báseň, nicméně je to opět reakce na setkání - se ženou, jak jinak. Dám vám to sem a víc už k tomu nenapíši:-)


Je to divný pocit, začít s "deníčkem" téměř ve čtyřiceti letech. Po takové době na světě se můžu uchylovat k frázím, kterých znám tolik, že už ani nevím, co všechny znamenají anebo jsem jim přisoudil vlastní, svébytný výklad. Ale asi se stalo něco, co mě probudilo a snad se z toho vypíši dřív, než mě to zcela pohltí.Naznám postupy "pravých" spisovatelů, přesto doufám, že Tě nezačnu nudit dřív, než po dočtení posledního řádku. Kdyby ano - promiň.
Oranžová. Barva protestů, Irů i Ukrajinců, barva kyselých pomerančů i sladkých mandarinek. To je Tvá barva. Víš to? Určitě ano, tak jak vidíš do mne, tak vidíš jistě i do sebe. Oranžově i voníš. Asi. Oranžově Tě slyším a doufám, že oranžově budeš i chutnat. Oranžovou jsem neměl rád. Do včera. Oranžovou mám rád. Ode dneška. Malou oranžovou holku s oranžovým úsměvem.
Oranžová je silná barva. Jen kapka stačila a má studna stínů, původně temně černá, září oranžovým světlem. Slabým, ale nadějným. A oranžové světlo na konci tunelu mne zve a láká mne k cestě. Šinu se, stále ochromen těžkou tmou, ale nepřestávám pohybovat nohama, oranžová mě nese a pohání, tlačí a strká, táhne, otáčí a znovu směruje. Nevím kam, ale chci to tak. Poprvé v životě.
Dokonce i Pandořiny stvůry získaly oranžový nádech, který prosvítá zavřenými dvířky skříňky. I kdyby náhle vyrazily ven a šly si pro mou duši - nemám z nich už strach. Oranžová smrt nemusí být zlá.
Myslím na Tebe a myslím na to, že Ty myslíš na mne. Oranžově, jak jinak. Oranžová vlákna poletují všude okolo a obalují větvičky stromů okolo mé cesty, jako by mě chtěla na něco upozornit. Na co? Nevím! Nevím?
Oranžová znamená POZOR! (více)

15.07.2008 23:01:53

Už jsem dlouho nepsal...

15.7.2008


...a ta určitá nahota, ke které člověk tím psaním směřuje, mi začíná chybět. Že bych byl exhibík?
Vlastně teď mám téma - hledám práci No jo, no, já vím, že ji tady nejspíš nenajdu, to jen abyste věděli. Ideálně u čestného zaměstnavatele, kterému přijdu do provozu, týden se tam budu placatit, pak mu předložím plán, jak hýbnout se stroji, aby se snížily náklady na interní logistiku, pak posoudím logistiku ostatní, mezitím rozjedu výrobu na nově přestěhovaných mašinách a zvýším produktivitu a rozhýbu lidičky, kteří najednou nebudou MUSET makat - oni budou CHTÍT! A to se pak dají dělat velké věci. Až k tomu vyřešíme problémy s dodavateli a vybereme ty nejlepší a všechno poběží jako na drátkách, tak ve volných chvilkách sednu a vyřídím tuzemskou i zahraniční korespondenci, zaúkoluji plánovače, pokud tedy nenaplánuji sám a když i pak zbyde dost času, tak překopu www stránky, aby byly moderní a aby nás každý našel. Než s tím skončím, tak budeme i certifikovaní na ISO a všichni budou spokojení
Chápu, nemám skoro co nabídnout, ale jak jsem psal na začátku - tady je to stejně jen proto, abyste věděli Tak pa a až mě zase něco napadne, tak se přijdu vypsat sem.
Vás pan.venda (více)

05.07.2008 05:55:32

Konec smutku

Praha 3.5.2008
Tak tohle nevím ani proč jsem psal. Prostě jsem měl nápad a šlo to samo:-)



Procházím se nebem sedmým
Anděla jsem nepotkal
Třeba už sem nedoletí
Ozon se tu řídkým stal

Konec světa. Po zbytek dní,
Kterých zbývá už jen pět
Nespočinu, nenaleznu
Tebe ani cestu zpět

Den do konce. Vynoří se
zničehonic Dalila
Pohladí mě, zapýří se
"Málem jsem Tě ztratila.

Vracím vlasy, promiň, prosím
Buď zas silný jako dřív
Cosi Tvého v sobě nosím
Chraň nás" a já už jen kýv

Blesk rozsvítil celé nebe
Zpod víček mi vyšlehl
V tuto chvíli, bohu pomsty,
Smutek můj mi podlehl (více)

05.07.2008 05:48:56

Hosana

Praha 3.5.2008
Zase nějaká srdíčková záležitost, ani už nevím jaká...:-)



Vrabčák a varhany
Fena, co nevzdá se
Tak na nás, pohany
Život, co nezdá se

Maluji růžově
všechno, co uvidím
Pletu se tutově
Ani se nestydím

S Tebou jsem narazil
Začerním růžovou
Snad jsem už pochopil
Snad stojím na nohou

Jak každý poeta
Svoje mám představy
Prazvláštní pieta
Radost mi zastaví

Až jednou vzpomenu
Na dobu šílenou
Duši už zlomenou
Vkleče na kolenou

Pronesu HOSANA
Poprvé, naposled
Kupředu nohama
Nesou mě, vlevo hleď (více)

05.07.2008 00:01:30

Bez názvu - jen tak vážně

Praha 18.4.2008
A opět kolegyně:-) Jsem strašný, co? Ale ne, to jen tak vypadá. Třeba napíši jednou i Tobě:-)


Bláznivým příběhem stávám se
Progres, který jsem nečekal
Držet Tě ve dlani bojím se

Vlastní mám klášterní předpisy
Prodám se na trhu levně
Hlavu pak strčím si do mísy

Najdi mě, kebulko červená
Doufám jen tiše a něžně
Bojím se, co že to znamená (více)

04.07.2008 23:45:19

O ní

Praha 18.4.2008
Veršovánka, inspirovaná jednou kolegyní:-)

Bílé zuby, rudý vlas
Kterápak to bude as?
Bohužel, je to tu zas
Potkám ji a ztrácím hlas
Doufám - a tím mařím čas
Nemám jako ona pas
Sypu se jak starý klas
Přemýšlím - je to o nás? (více)

04.07.2008 23:18:29

Sen

Praha 24.4.2008
Při čtení této básničky mi kamarádka, hodně zkušená žena řekla, že jí běhá mráz po zádech. A co Tobě?


Z noci mi upiješ, zdá se mi zase sen
Tančíš v něm, Salome, jsem z klidu vyveden
Bojím se
V noci je tma

Jiné než z Ničeho pocity už zas mám
Na cestu za světlem do vlaku nasedám
Bojím se
V kupé je tma

Před branou devátou zastaví konečně
Čert si mne očichá, tváří se netečně
Bojím se
V pekle je tma

"Pykat tu nemussíšš", zasyčí nakonec
"Byla to sukuba! Ty jsi jen pitomec!"
Bojím se
V hlavě je tma

Se smíchem vyhnal mne, pokořen odcházím
Věřit či nevěřit? Pochyby nacházím
Bojím se
V srdci je tma

Budím se, zpocený, pumpička naříká
Dnes už je sobota? Jak ten čas utíká!
Bojím se
V duši je tma

Konec byl v budoucnu, čékádé napoví
Má milá čtenářko, potom Ti odpovím
Bojím se
Že bude tma (více)

04.07.2008 23:07:29

L U C I E

Praha, 26.4.2008
Hraní si s písmenky. Ovšem dotyčné se to líbilo - hodně;-)


eL jako labutě
Ladné, když plavou či létají
Tak jak Ty vestoje i ony ve vodě
Při tanci pohledy lákají

U je Tvá zelená
Nevím proč, neptej se, netuším
Prostě jsi zelená, zeleně nádherná
Takhle Ti, Lucinko, odpovím

Cé zní tak divoce
zkrotit ho určitě nemohu
Stejně jak příkazy popíše nevoli
Trápit se pro něj však nebudu

Měkké I naopak
Nabízí milost i naději
Radost i útěchu po krutém souboji
Jak dopad neříkám raději

E není nakonec
I když tak skutečně vypadá
Líčí Tvé přednosti pokud máš nějaké
Každého jinačí napadá

Celek je LUCIE
Nějak mi dochází slovíčka
Políbit, pohladit, za ruku podržet
To je to, co teď chce Krupička
(více)

04.07.2008 13:30:25

Štír

Přemýšlím, co za tím asi tak je, ale zdá se že my, praví štíři, kolem sebe šíříme jakési zvláštní fluidum, které může připomínat nějaký druh bariéry, která k nám jen tak někoho nepustí. Nebo šíříme strach? Nevím. Vím jen, že jsme všechno, jen ne důvod ke strachu. Jsme chytří, trošku blázniví, hodně ...Přemýšlím, co za tím asi tak je, ale zdá se že my, praví štíři, kolem sebe šíříme jakési zvláštní fluidum, které může připomínat nějaký druh bariéry, která k nám jen tak někoho nepustí. Nebo šíříme strach? Nevím. Vím jen, že jsme všechno, jen ne důvod ke strachu. Jsme chytří, trošku blázniví, hodně smyslní a taky hodně věrní! Tak kde by mohl být problém? Zaměřím na to své bádání, o výsledcích budu informovat:-))) (více)

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se